Vyhledávání

rozšířené vyhledávání
...
Zahájí

Historie obce

Historie obce

Kolem roku 1300 byl na terénní vyvýšenině poblíž Mydlovar postaven kostelík Panny Marie, který byl první stavbou budoucí vsi.

Kostel

Asi na přelomu 13. a 14.století vznikla kolem tohoto kostela osada, kterou tvořilo asi deset hospodářů, kteří se tu usadili se svými rodinami. Některé rodiny hovořili česky, některé německy - i zde se projevovalala národnostní smíšenost, která ale tehdy nepřinášela žádné spory obou národů. Zakládání osady a první vyměřování pozemků řídil pravděpodobně muž jménem Vavřinec - zřejmě podle jeho jména se tehdejší nová osada jmenovala Vavřinčice (Wawrzinczicz). První písemné zprávy o této osadě se objevují teprve v roce 1352 - Registra papežského desátku.

Ještě v osmdesátých letech 14.století se běžně užívalo označení Vavřinčice - poslední zmínka o tomto názvu se objevila v roce 1384.

Roku 1399 se poprvé hovoří o této osadě jako o ZAHAGIE. Snad ke svému jménu Zahájí přišlo podle pověsti, která hovoří o kněžně, která sem, v dobách, kdy na Hluboké ještě nestál kostel, pravidelně dojížděla na bohoslužby a pokaždé projížděla rozsáhlým lesem - HÁJEM. Proto přikázala, aby se místu říkalo ZAHÁJÍ.

Dnem 16. červencem 1652 je datována nejstarší zpráva o zdejší škole, která stávala již tehdy na témže místě jako dnes.

V době válek o rakouské dědictví došlo v roce 1741 k obsazení hradu Hluboká francouzským vojskem, proti kterému byl nasazen rakouský sbor knížete Jiřího Kristiána Lobkovice.

25. května 1742 se ves ocitla v centru bitvy mezi osmnáctitisícovými oddíly francouzských vojáků a devítitisícovým sborem Rakušanů vedených knížetem Jiřím Kristiánem Lobkovicem. Výsledek této události byl krutý - na polích kolem Zahájí během jediného dne vyprchaly životy stovky rakouských a více než dvouset francouzských vojáků. Jejich těla byla pravděpodobně zakopána na místě dnešní křižovatky silnic ke Hluboké a ke Zlivi, na okraji lesa "Háje". Je zde postaven vysoký křížek - foto. Na druhém konci obce byla postavena další boží muka na památku padlým francouzským vojákům - foto - v roce 1932 je nechala postavit na své náklady francouzská vláda, která ani po 190 letech nezapomněla na své mrtvé vojáky pochované kdesi v dalekých Čechách. Také na obyvatele Zahájí však krutě dopadly následky bitvy - většina dřevěných usedlostí byla vypálena, uchráněn bojové vřavy nezůstaly dokonce ani kostel a fara. Dlouhých patnáct let trvalo, než se život ve vesnici vrátil do normálních kolejí.

Ještě jedno tragické období zasáhlo vesnici Zahájí - v roce 1772 postihl osadu velmi krutě hladomor, který si vyžádal 102 zahajských obyvatel.

Potom nastává pro Zahájí už jen období rozvoje - začíná se s průmyslovou těžbou lignitu, železné rudy a kvalitní cihlářské hlíny, byla zakládána celá řada spolků - Hospodářská beseda, Národní jednota Pošumavská, Spolek vojenských vysloužilců, pracuje zde celá živnostníků - jsou zde dva hostince, působí tu kovář, krejčí a dva drobní obchodníci se smíšeným zbožím.

Období po první světové válce, ve které přišlo o život třináct zahajských občanů, přineslo nejen samostatnost Československé republiky, ale také dlouho očekávané odtržení Zahájí od Mydlovar.

13.října 1922 odsouhlasilo obecní zastupitelstvo v Zahájí zavedení elektřiny do obce z nedaleké nově postavené elektrárny v Mydlovarech.

Ožíval opět společenský život - pořádaly se četné zábavy, bály a plesy, byly založeny další spolky - např. včelařů, divadelní ochotnický spolek, Spolek pro okrašlování a ochranu domoviny v Zahájí, Sportovní klub, ale především 2.června 1924 byl založen Sbor dobrovolných hasičů.

Druhá světová válka naštěstí nedolehla na Zahájí tak tíživě, jako na některá jiná místa, přesto si nacistická okupace vyžádala 9 zahajských životů.

Foto - pomník obětem obou světových válek

Kolektivizace zemědělství zasáhla i Zahájí - sedm zdejších hospodářů založilo místní jednotné zemědělské družstvo, které na podzim 1950 převzalo zkonfiskovaný statek čp.17 po Karlu Vithovi a v roce 1951 zde otevřelo kravín, družstevní vepřinec a na faře drůbežárnu.

1.května 1952 byla v budově místního národního výboru otevřena mateřská školka, v roce1957 se začal stavět nový kulturní dům. Slavnostní otevření se pak konalo 26.prosince 1958 večerním představením Smetanovy Prodané nevěsty. V budově místního národního výboru bylo otevřeno také kino, které fungovalo až do roku 1990, kdy bylo díky zastaralé technice a malému zájmu diváků uzavřeno. V roce 1962 bylo zřízeno fotbalové hřiště, 12.prosince 1963 začala v některých domáctnostech proudit voda z veřejného vodovodu. Roku 1964 byla dokončena stavba nové mateřské školky, v březnu 1965 proběhla úprava parku a návsi a v roce 1966 došlo k otevření samoobsluhy. V roce 1967 proběhlo severozápadně od Zahájí vojenské cvičení armád Varšavské smlouvy pod krycím názvem "Vltava". 21.srpna 1968 se objevila na silnicích hesla "Hanba", "Pravda vítěží" a podobně, před budovou NV občané Zahájí podepisovali petici odsuzující vstup cizích vojsk do naší republiky. Sovětské vojenské jednotky tehdy do Zahájí nepřijeli, jen asi dvě roty tábořily několik dní v lese pod "Boudou".

1. ledna 1991 došlo k odtržení Zahájí od Zlivi, pod jejíž správu obec do té doby patřila a z komunálních voleb, konaných 24. listopadu 1990 vzešlo devitičlenné zastupitelstvo v čele se starostou Jiřím Novákem.

Nové dějiny se píší právě teď - snad už budou vždy jen dobré ...

Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
29 30 31 1 2 3
1
4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16
1
17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 31 1

Informace e-mailem

Novinky e-mailem

Pranostiky

Pranostika na akt. měsíc

Ať si kdo chce, co chce říká - v srpnu ještě do rybníka.

Pranostika na akt. den

Na svatého Samuele mlynář novou mouku mele.